Informace o nás

Dle písemných dokladů nebylo možné sportovní rybolov v létech po první světové válce provozovat v lidovějším měřítku, jednak protože tento byl výsadou majetných a výše společensky postavených občanů, kteří měli pronajaty soukromě určité revíry a nepřipouštěli rozmnožení řady spoluuživatelů. Říčka Bystřička byla pronajata třem místním občanům.Tak nezbývalo nadšencům rybářského sportu nic jiného, než občas se přiživit na řece Svratce ve Štěpánově, Nedvědici a Jimramově, kde už byla v té době založená rybářská družstva. Další možnost rybolovu byla na Skalském rybníku, který obhospodařoval Jednotný svaz českých zemědělců v Brně. Povolenky vydával pan Josef Král, vrchní správce statku Nový Dvůr v Bystřici n.P.. Bylo to sice pěkné, ale většina cest byla vykonávaná  pěšky, neboť tehdy autobusy ještě nejezdily, automobilů nebo motocyklů bylo poskrovnu, což dnes si neumí nikdo z nás ani představit - s dnešní výbavou.

Založení rybářského spolku se datuje na 28.ledna 1941,kdy se v hostinci "U Ptáčků" konala ustavující schůze za účasti 10-ti členů. Vyžádali si vzorové stanovy Poříčního svazu, vypracovali podle nich stanovy nově založeného spolku a zvolili výbor. První předsedou se stal p.František Schmöger, přednosta stanice v Bystřici, jednatelem p.Antonín Ptáček a hospodářem p. Jaroslav Suchý. Stále se, ale nedařilo získat alespoň jednu tekoucí vodu. Říčku Bystřici obhospodařoval soukromý nájemce a po té Zemědělská rada v Brně. Spolek začal hospodařit na rybnících Křepelák, Mlynářův, Havlíkův na Dvořištích a rybníku ve Zlatkově. Zhruba po dvouletém období činnosti se stal předsedou pan Vladimír Fesl, který vedl jednání s tehdejším rybářským inspektorem ing. Václavíkem. Toto snažení bylo korunováno uspěchem,  kdy se podařilo získat pro spolek část potoka Nedvědička a to od Zuberského rybníka po Rožnou a část Bystřičky a to úsek od Domanínka po Hrdou Ves. Z této doby se datuje vybudování prvních sádek na přítoku Bystřičky a to na potoku Rácová. V roce 1957 vznikl Československý rybářský svaz .    V roce 1958 je revír na Bystřici prodloužen až ke Skalskému rybníku. V této době bylo členů 35. Také byla dobudavaná Vírská přehrada, kterou v prvních letech obhospodařovalo Státní rybářství se sídlem v Dalečíně. Pro potřebu výroby násad pro přehradu nám byly odebrány všechny rybníky (mimo Křepelák a Bratrušín). V letech 1957-1958 byla Vírská přehrada předána k obhospodařování místní organizaci ve Víru, avšak rybníky si Státní rybářství ponechalo, i když na některých vůbec nehospodařilo.  K 1.1.1961 je v organizaci 57 členů. V této době byly obnoveny rybníčky Dvořákův a Svobodův a byl obnoven rybník Argentina, jehož hráz byla protržená od roku 1866. 27.1.1962 se pořádá I. rybářský ples, kdy každý člen daroval 10 korun na opatření bufetu. V 60.a 70.letech byl též prováděn odchyt raků na export (např. 1961 byly dodány 3 bedny, čímž se MO umístila v rámci kraje na 3.místě a získala odměnu 30 korun, v roce 1964 odchyceno 6 kg a 1974 dokonce 7,4 kg raků ). Na konci šedesátých let nám byly přiděleny rybníky ve Věchnově, v Bohuňově a ve Vojtěchově.  1.října 1969 byl  získán  Skalský rybník a od 14.června 1970 zde byl povolen rybolov.  Od roku 1972 začíná budování  rybníka Domanínského.V roce 1977 je napuštěn a 1979 se na rybníku začíná chytat. Během dalších let se počet členů neustále zvyšoval a k 31.12. 2009 dosáhl na číslo 426. Tímto patříme mezi největší zájmové organizace v Bystřici n.P..Po letech stěhování máme konečně svoji stálou klubovnu, kde je veškeré zázemí. Přes zimu 2009-2010 byl odbahněn Domanínský rybník.Totéž proběhlo na přelomu roků 2011 - 2012 na Skalském rybníku. K 1. lednu 2014 se stáváme opět spolkem.

 

 

RYBÁŘSKÝ KALENDÁŘ

LEDEN

1. Začátek hájení bolena dravého, candáta obecného, sumce velkého, štiky obecné a okouna říčního v mimopstruhových     revírech. Začátek hájení hlavatky obecné a mníka jednovousého na rybářských revírech.

15. Poslední den pro odevzdání povolenky k lovu ryb (evidence docházek a úlovků) a sumáře úlovků.

ÚNOR

28. Poslední den k zaplacení členské známky.

BŘEZEN

15. Konec hájení mníka jednovousého na rybářských revírech.

16. Začátek hájení ostroretky stěhovavé, parmy obecné, parmy východní, podoustve říční, jesetera a vyzy v rybářských revírech. Začátek hájení jelce tlouště a jelce jesena v mimopstruhových revírech.

22. Světový den vody

DUBEN

15. Poslední den hájení pstruha obecného v rybářských revírech. Poslední den zákazu lovu všech druhů ryb v pstruhových  revírech.

16. Zahájení rybářské sezóny na pstruhových revírech.

KVĚTEN

21. Světový den rybí migrace.

ČERVEN

15. Poslední den hájení jelce tlouště, jelce jesena, bolena dravého, candáta obecného, okouna říčního, sumce velkého a štiky obecné v mimopstruhových revírech. Poslední den hájení ostroretky stěhovavé, parmy obecné, parmy východní, podoustve říční, jesetera a vyzy v rybářských revírech.

16. Zahájení lovu dravých ryb na mimopstruhových revírech.

ČERVENEC

31. Konec hájení lipana podhorního v rybářských revírech.

SRPEN

31. Poslední den lovu přívlačí v pstruhových revírech.

ZÁŘÍ

1. Začátek hájení pstruha obecného a úhoře říčního v rybářských revírech.

30. Poslední den hájení hlavatky obecné v rybářských revírech.

LISTOPAD

30. Poslední den hájení úhoře říčního v rybářských revírech.

PROSINEC

1. Začátek hájení lipana podhorního v rybářských revírech. Začátek zákazu lovu všech druhů ryb v pstruhových revírech.

31. Poslední den lovu přívlačí a čeřínkování v mimopstruhových revírech. Konec lovu dravých ryb v mimopstruhových revírech.